АКЦЕНТОТ НА ЗБОРОТ КАКО БАЛКАНСКА КАРАКТЕРИСТИКА
##plugins.themes.bootstrap3.article.main##
Апстракт
Во статијата се разгледуваат две фонетски појави кај балканските дијалекти во Македонија: ограничувањето на местото на акцентот на последните три слога и двојното акцентирање. Тие се карактеристични за македонско-албанско-грчкото подрачје во центарот на Балканскиот јазичен сојуз. Авторот не се сложува со прифатената теза во балканистичката литература дека западните и централните македонски говори имаат заеднички акцентен тип со грчките, ароманските и албанските дијалекти во овој ареал. Во статијата се даваат аргументи, со коишто се побиваат претходните ставови за централнобалканскиот карактер на ограничувањето на местото на акцентот на последните три слога. Таа појава не заслужува посебно проучување бидејќи претставува универзална тенденција, којашто произлегува од природните надворешнојазични преференции. Во врска со втората појава – двојното акцентирање – авторката издвојува еден тип кој може да има статус на балканска црта. Таквото акцентирање е карактеристично за една балканска микрообласт, каде што словенските и грчките дијалекти се во контакт.
Downloads
##plugins.themes.bootstrap3.article.details##
Copyright © 2014 Blaže Koneski Faculty of Philology, Skopje
Journal of Contemporary Philology (JCP)
Современа филологија
Референци
MANU. [available at http://ical.manu.edu.mk/index.php /publications]. Accessed 29 август 2021.
Златоустова, Л. В. (1983). Универсалии в просодической организации текста (на материале славянских, германских и романских языков). Вестник Московского Университета, серия 9, Филология 4: 69–79. [Zlatoustova, L. V. (1983). Universalii v prosodicheskoj organizacii teksta. Vestnik Moskovskogo Universiteta, serija 9, Filologija 4: 69–79]
Стойков, С. (2002). Българска диалектология. София: Академично издателство Марин Дринов. [Stojkov, S. (2002) Bălgarska dialektologija. Sofija: akademichesko izdatelstvo Marin Drinov]
Топоров, В. Н. (1965). Несколько замечаний о фонологической характеристике центрально-азиатского языкового союза. [Toporov, V. N. (1965). Neskolkol’ko zamechaniy o fonologicheskoy harakteristike central’no-aziatskogo jazykovogo sojuza] In S. Drewiak (ed.). Simbolae linguisticae in honorem Georgii Kuryłowicz. 322–328. Wrocław: Ossolineum Institute.
Фридман, В. (2011). Македонистички студии. Скопје: МАНУ. [Friedman, V. (2011). Makedonistički studii. Skopje: MANU]
Alexander, R. (1995). The Balkanization of Wackernagel’s law. Indiana Slavic Studies,7: 1–8.
Alexander, R. (2004). The scope of double accent in Bulgarian dialects. In R. Alexander and
V. Zhobov (eds.), Revitalizing Bulgarian dialectology, 193–210. Published in association with University of California Press. [Available from handle: http://books.library.upenn.edu/webbin/book/lookupid?key=olbp46045]. Accessed on: October 10th, 2024.
Auer, P. (1993). Is a rhythm-based typology possible? A study of the role of prosody in
phonological typology. KontRI Working Paper, 21. Hamburg: Universität Hamburg.
Bolinger, D. (1965). Pitch accent and sentence rhythm. Forms of English: Accent, morpheme,
order. Cambridge, MA: Harvard University Press.
Canalis, S. (2007). To what extent is Albanian word stress predictable?. In A. Bisetto and F.
Barbieri (eds.). Proceedings of the XXXIII Incontro di grammatica generativa, 1–14.
Bologna: University of Bologna.
Dauer, M. (1983). Stress-timing and syllable-timing reanalysed. Journal of Phonetics 11: 5162.
Decsy, G. (1973). Die linguistische Structure Europas. Wiesbaden: Harrasovitz.
Dellwo, V. (2010). Influences of speech rate on the acoustic correlates of speech rhythm: An experimental phonetic study based on acoustic and perceptual evidence. PhD Dissertation. Bonn, Universität Bonn.
Grabe, E., and Low, E. L. (2002). Durational variability in speech and the rhythm class hypothesis. In C. Gussenhoven and N. Warner (eds.), Papers in Laboratory Phonology 7:
515–546. Berlin: Mouton de Gruyter.
Halle, M., and Vergnaud, J. R. (1987). An Essay on Stress. Cambridge, Mass.: MIT Press.
Hayes, B. (1981). A metrical theory of stress. Bloomington: Indiana University Linguistic Club.
Hayes, B. (1995). Metrical stress theory: principles and case studies. Chicago: University of Chicago Press.
Jassem, V., Hill, D. R., and Witten, I. (1984). Isochrony in English Speech: its Statistical Validity and Linguistic Relevance. In D. Gibbon and H. Richter (eds.). Intonation, accent, and rhythm: studies in discourse phonology, 203–225. Berlin: De Gruyter.
Kolev, V. (2004). Dialectal accent shifts and double accent in the Bulgarian linguistic region. In R. Alexander and V. Zhobov (eds.). Revitalizing Bulgarian dialectology, 215–226.
Berkeley: University of California Press. [Availablefromhandle: http://books.library.upenn.edu/webbin/book/lookupid?key=olbp46045]. October 10th, 2024.
Lehiste, I. (1977). Isochrony reconsidered. Journal of Phonetics, 5: 253–263. Accessed: Nazzi, I., Jakiova, G., Betoncini, J., Fedonie, S., and Alcantara, C. (2006). Early segmentation
of fluent speech by infants acquiring French: Emerging evidence for crosslinguistic
differences. Journal of Memory and Language: 54 (3), 283–299.
Papanastasiou, G., and Papadamou, E. (2013). The position of the northern Greek dialects of
Kastoria among the Modern Greek dialects. In M. Janse, B. Joseph, A. Ralli, and M. Bağriaçik (eds.). Studies in Modern Greek dialects and linguistic theory, 389–401.
Proceedings of the 5th International Conference of Modern Greek Dialects and Linguistic Theory. Ghent 20–22 September 2012. Patras: University of Patras.
Ramus, F., Nespor, M., and Mehle, J. (1999). Correlates of linguistic rhythm in the speech signal. Cognition, 73: 265–292.
Sawicka, I. (2023). Studies in Balkan Phonetics (Język na Pograniczach). Warszawa: Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk and Fundacja Slawistyczna 2023, seria: Język
na Pograniczach 48. [Available from handle: https://hdl.handle.net/20.500.12528/1966]. Accessed: May 5th, 2024.
Schaller, H. (1975). Die Balkansprachen: Eine Einführung in die Balkanologie. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag.